Uvidíme jestli jsou Češi mírumilovnější než Maďaři. Máme, totiž stejnou politickou pakáž a tak se nebudou moci naši politici divit, až se jim smějící bestie budou opravdu chtít pomstít za ty léta nicnedělání.
Reformy sociálních a zdravotních služeb neexistujou. Živnostníci vyklízejí pozice a nastupují místo nich čínské a ruské gangy. Zemědělci dostávají dotace hlavně za to, že drží hubu a krok a z druhé strany vyklízejí pole pro stavbu montážních hal. Běžný mladý člověk si radši vezme hypotéku než by čekal, až se uvolní nájemné. Pak platí a bojí se z této pasti na jeho životní styl vyskočit.
Nadšený z politiků v ČR nikdy nikdo nebyl kromě nich samotných. Většina energie občanů co se týče politiky se věnovala zatím boji sami proti sobě (pravá proti levé, kupředu proti zůstat stát), ale pomalu začíná být jasno jakým stylem se budou boje do budoucna upírat – pracující proti nepracujícím. Nikdo nechce nutit nemocné a sociálně slabé pracovat více a lépe, ale to není případ politických elit – ti jsou zdraví a sociálně zajištěni prakticky nejlépe z nás všech – dbáme na ně z našich daní více než dobře.
Politik je vybraná elita, která se má maximálně snažit dosáhnout zlepšení kvality veřejných služeb a to tak, aby při tom nebylo zneužito pravomoci veřejného činitele a nebyla ohrožena dostupnost veřejné služby tak jak je definována. Ono dostat se do politiky je stejná anabáze jako se dostat do fotbalu. Začínáte většinou někde dole a hrajete soutěž, která nikoho nezajímá. Když na sobě pracujete jdete nahoru. Jenže ve výsledku pak hraje česká jedenáctka a tam stojí vedle sebe na hřišti hráči Rosický a Štajner. Jeden hraje výborně a druhej hraje tak, že nechápete jak se tam mohl dostat. Myslím, že je na čase začít čistit politiku stejně jako se začalo ve fotbale. Je otázka kdy a kdo začně hlásit kapry a seznam kdo koho chrání. Čím dříve tím lépe.