Poprvé jsem se s Respektem setkal před více než 10 lety na vysokoškolských kolejích na Chodově. Jedna moje kamarádka, co mně zrovna učila angličtinu jej měla na pokoji a na mojí otázku "co to je?" mi odpověděla, že to je nejlepší časopis, kterej v ČR je. O deset let později se tato zpráva stala oficiální a dnes je obálka časopisu vyznamenána tímto titulem již pravidelně.
Miluji titulní ilustrace Respektu, které nemají v Čr srovnání prakticky s ničím. Poslední strana s rekapitulací posledních pár dní mi nahrazují sportovní rubriku tohoto vyjímečného časopisu. Chci tento blog opatřit aktivními zkušenosti mladého moderního občana českého velkoměsta, zkušenostmi někoho kdo do tohoto města před více než 10 lety přijel a již tady zůstal a především tím, že cítím velmi podobně ne/štestí jako autoři Respektu.
Byl to moc štastný nápad pane kníže, že jste toto médium oživil a dodnes nenechal zahynout!